Pavlíkov III. - Základní škola - počátky
Základní škola v Pavlíkově od svých počátků
Po zavedení povinné školní docházky chodily děti do školy do Velkého Újezda.
Kdy byla zřízena v Pavlíkově exponovaná štace není známé, ale vyučování začalo v roce 1780. Od tohoto roku bylo vyučování žáků v domku čp. 3 ( přestavován r. 1851 a podruhé 1928 ). Vyučování se záhy přesunulo do domku čp. 40 ( 1930 ), který byl prý dovezen odněkud z lesa a sloužíval tam jako hájovna. Měl tyto rozměry - 4 metry délky, 4 m šířky a 2 m výšky. Ale zanedlouho musel být rozšířen na 8 m šířky. Žáků totiž stále přibývalo.
Jedním prvních známých vyučujících byl krejčí Jan Sýkora a vyučoval čtení a psaní až do roku 1802. Nástupcem byl na krátký čas devíti měsíců Václav Matýsek, ale po této době se odstěhoval do Lohovic. Ještě téhož roku 1802 je dosazen do školy v Pavlíkově mládenec z Nového Strašecí Václav Josífek , za něhož byla postavena nová školní budova. Stalo se tak v r. 1807. Stavět se začalo na jaře tohoto roku a až na nedostavěná kamna, tato budova byla slavnostně vysvěcena na den. sv. Kateřiny 25.listopadu a dána do užívání. Samozřejmě to byla veliká sláva za hojné účasti lidí z okolí a školní mládeže. Tato budova měla v r. 1930 čp. 64.
Možná by nebylo od věci zmínit se, proč je používáno starých popisných čísel. Data jsou čerpána nejen z Obecní kroniky , ale z materiálů, které jsou psané v této době či v rozmezí konce 19. století či počátku 20. století.
Do nově postavené školy mohli chodit i děti ze Chluma a z Lašovic, natolik byla veliká.
Budova školy je pro nedostatečnou kapacitu ale opět přestavována v roce 1843.
Ale vraťme se k vyučujícím. Jak už je známé tak vyučoval od r. 1802 v Pavlíkově Václav Josífek a působil tady až do r. 1808 , kdy byl dosazen na farní školu v Újezdě. Na jeho místo nastupuje Jan Vosyka z Bělče a po něm vyučoval ve škole učitel jménem Hajný.
Pavlíkovská škola byla stále v této době ještě exponovanou štací, ale přípisem C. K. místodržitelství ( tedy pro všechny, kteří pátrali co to vlastně c k znamenalo – císařský a královský ) z 16. 5. 1856 byla povýšena na samostatnou filiální školu. Obec nad školou převzala patronát, ale podací právo vznesla obec na knížete Fürstenberka. Což znamenalo : obec platila ,vrchnost ( kníže Fürstenberk ) poroučela.
Obec dávala učiteli tento plat :
3 korce žita v ceně 9 zl. stříbra
30 bochníků chleba v ceně 5 zl. stříbra
bezplatné užívání 7 korců polí a věrtele mouky, daně a poplatky hradila obec
školní plat byl vyměřen na 3; 2 ½ a 2 krejcary a z toho náleželo učiteli 236 zlatých a 22 ½ krejcaru
vrchnost měla dávat škole potřebné dříví
obec se musela postarat o penzi jak pro učitele, ale i pro vdovu a zaopatření sirotků
Děti ze Chluma docházeli do pavlíkovské školy do r. 1862 a z Lašovic do r. 1873.
Po třiceti letech přestala i tato budova vyhovovat, protože žáků stále přibývalo. Proto obec zakoupila roku 1878 obilní sýpku neboli kontribuční ( tento pojem vysvětlen na jiném místě ) patřící společníkům obilního fondu za 1300 zlatých a přestavěla ji na nynější školu. Samozřejmě podoba je už jiná a podstatně rozšířená. Ještě téhož roku se v ní vyučovalo. K jejímu vysvěcení došlo 28. září 1878. O rok později 1879 byla rozšířena na dvojtřídní.
Pro zajímavost : Budova nynější školy nesla jeden čas i název „Oul". Bylo to sídlo včelařského družstva pod vedením Jana Pavlů, ale družstvo po třech letech zkrachovalo a účastníci o vše přišli. Později tu byla už zmíněná sýpka. V areálu dnešní školy byl i jeden malý rybníček.
V této době nejsou přiškoleny žádné obce.
Školní plat byl zrušen r. 1897. Školné.
Čerpáno z Obecní kroniky a knihy Jan Renner : Popis politického a školského okresu Rakovnického. Doba odpovídá poč. 20. století. Pokračování ...